Reklama
Apartmány v Chorvatsku

Nejnovější články

Otevřen nový zábavní park v Chorvatsku

8. 8. 2017 - Chorvatsko-manie.cz

I Chorvatsko se dočkalo otevření velkého zábavního parku. V sobotu 15. července 2017 byl u letoviska Biograd na moru otevřen "Fun Park Mirnovec", největší zábavní park v Chorvatsku.


Na dubrovnickém letišti byl otevřen nový terminál pro cestující

2. 8. 2017 - Chorvatsko-manie.cz

Pokud rádi cestujete na dovolenou letadlem a míříte do jižní Dalmácie někam k Dubrovníku, tak pro vás máme dobrou zprávuDubrovnické letiště totiž otevřelo nový terminál pro cestující.


Archiv článků

Chorvatské přírodní unikáty

Facebook   Google Plus  

Přírodní krásy Chorvatska

Pokud míříte na dovolenou do Chorvatska na první pohled poznáte, že zdejší příroda je jiná než tu, kterou znáte z domova. Nejpatrnější je to na pobřeží, kde je příroda vyprahlá a druhově omezená. Zato v Jadranu žije přes 400 druhů ryb a mnoho dalších vodních živočichů. Pokud budete mít štěstí, tak můžete při vyjížďce na lodi spatřit i delfíny.

V Chorvatsku roste přes 4 000 druhů rostlin, z toho je tisíc endemitů (druhy, které se nevyskytují nikde jinde na světě). V lesích a na horách často sahajících až k pobřeží, se můžete běžně setkat s veverkami, zajíci, liškami a jeleny. Hnízdí zde také některé ohrožené ptačí druhy jako například orel skalní, orel jestřábí, orlík krátkoprstý či výr velký. Všechny nejvzácnější živočichy a rostliny můžete spatřit v osmi národních parcích.

Mezi turisty jsou nejoblíbenější pohledy na rozsáhlé olivové háje, levandulová pole, vinohrady, divoce rostoucí vavříny, cypřiše, agáve a palmy, které u nás běžně nerostou. Tyto přírodní scenérie typické pro pobřeží, si lidé nejčastěji vybavují.

Chorvatská vinice

Cerovacké jeskyně (Cerovačke pećine či spilje)

Jeskyně se nachází na pomezí Liky a Dalmácie, cca 80 kilometrů severovýchodně od Zadaru v nadmořské výšce 650 m. n. m. V jejich blízkosti (4 km) leží městečko Gračac.

Jedná se o nejkrásnější a nejbohatší krápníkové jeskyně na území Chorvatska, které byly objeveny v roce 1913. Soustava několika jeskyň je dlouhá asi čtyři kilometry a je v nich stálá teplota 5 - 11°C. Také se jim někdy říká Turkaljeve spilje podle jejich objevitele. Skládají se z tří jeskyň, z Horní soustavy (1 300 m chodeb), Střední (390 m) a Dolní (2 400 m chodeb, z toho zpřístupněno 700 m). Jeskyně jsou velmi rozsáhlé a stále probíhá jejich speleologický průzkum. Jsou též bohaté na paleoarcheologické nálezy.

Na začátku 90. let minulého století byly jeskyně během srbské okupace poničeny. Následně byly znovu opraveny a otevřeny v roce 1998. O několik let později byly opět uzavřeny kvůli sporům o koncesi. V roce 2006 se podařilo zpřístupnit první část v dolní části jeskyně a přípravuje se otevření dalších prostor v horní části.

Pohoří Učka na Istrii

Horský masiv se nachází ve východní části Istrie, nad Kvarnerskou riviérou. Táhne se od průsmyku Poklon na severu k Plominskému zálivu na jihu. Směrem k pobřeží je dost strmý, ale směrem do vnitrozemí klesá pozvlovně. Nejvyšším vrcholem Učky je hora Vojak (1396 m. n. m.), za ní následují Suhi vrh (1333 m. n. m.), Brgud (907 m) a Kremenjak (827 m).

V pohoří vyvěrá také mnoho pramenů, z nichž se stávají mohutné vodní toky, obzvláště v zimních měsících. Učka působí také jako klimatický předěl, protože zachycuje dešťové mraky, které vydatně zavlažují západní svahy masivu. Díky těmto podmínkám je vegetace na svazích pohoří velmi bohatá. Právě tímto se výrazně odlišuje od všech ostatních přímořských hor.

Na pobřeží roste typická středomořská flóra. Její nejdominantnější rostlinou je vavřín pravý (Laurus nobilis). Za tímto vegetačním pásmem následují lesy jedlého kaštanu (Castanea sativa) a dubu, které doplňují jasany, habry a další listnáči. Pásmo pak ve vyšších polohách přechází v jehličnaté lesy a na vrcholcích jsou pouze roztroušeny jalovce, alpinská vegetace a řídké traviny.

Díky bohaté vegetaci, která vytváří působivé pozadí a zmírňuje letní vedra, poskytuje Učka mnoho tras na výlety ze všech kvarnerských přímořských letovisek.

Pro své výlety využívají turisté také kvalitní horskou silnici, na kterou se můžete vydat i autem. Cesta odbočuje z Jadranské magistrály u letoviska Ika a dále pokračuje mnoha serpentinami nahoru do průsmyku Poklon (922 m. n. m.), kde se nachází horská chata, penzion a pod Poklonem je i hotel. Odtud vede dál jen turistická stezka k osadě Peruč a pak trasa pokračuje hřebenovou pěšinou pod horu Plasy (1295 m. n. m.) až k nejvyššímu vrcholu Učky Vojak (1396 m. n. m.). Za jasného počasí se z vrcholku otevírá nádherný výhled na italské Dolomity (na západě), na slovinské Julské Alpy (na severozápadě), na slovinské Kamnické Alpy (na severu) a na italské Gran Sasso (na jihu). Na severovýchodě lze na obzoru vidět Rijecký záliv, Gorski kotar se Snježnikem a Risnjakem, na východě Bjelolasicu a na jihovýchodě pohoří Velebit.

Výstup na horu Svatý Ilja (poloostrov Pelješac)

Pokud trávíte dovolenou v okolí Orebiće, můžete si zpříjemnit svůj pobyt výletem do kopců v Pelješackém průlivu. Nejedná se o obtížnou horskou túru, ale vzhledem k převýšení téměř o 1000 m, je výstup vhodný pro návštěvníky s dobrou fyzickou kondicí.

Pohled z poloostrova Pelješacu

Z Orebiće vede na horu Svatého Ilji značená turistická stezka. Během stoupání se v krajině vystřídá zelená makchie s jehličnatým lesem, který nakonec přejde v kamenitou přírodu s divoce rostoucí levandulí. Po celou cestu můžete pozorovat škody, které tu napáchaly požáry zuřící před několika lety. Ve vyšších polohách je značení horší, a proto pozorně sledujte turistické značky, je totiž velmi snadné zabloudit v nepřehledném skalnatém terénu. Cestou na vrchol můžete potkat vysokou zvěř a v níže položených místech se volně pasou nehlídané krávy a ovce.

Když se vyšplháte na vrchol plošiny Svatého IIji, vaši odměnou bude krásný výhled na moře s ostrovy Korčulou, Mljetem a Hvarem a dalšími malými ostrůvky. Při dobrém počasí také uvidíte Makarskou riviéru, deltu řeky Neretvy a území Bosny a Hercegoviny. Pokud se vybavíte dalekohledem, tak může i z této výšky pozorovat surfaře brázdící hladinu Pelješackém průlivu.

Výstup z Orebiće trvá dvě až tři hodiny, podle fyzické kondice. Je třeba připomenout, abyste se vybavili dostatečným množstvím tekutin a pro výstup si vybrali časné ranní hodiny, než slunce začne pálit.

Neporušená příroda na ostrově Cresu

Na ostrově Cresu vás čeká mnoho zalesněných kopců, starý starých sídel vysoko na svazích, malá starobylá městečka a skoro liduprázdné vesnice rozeseté po krajině připomínající návštěvníkům pozůstatky dávné minulosti. Proto je Cres vyhledáván milovníky panenské přírody a moře a dále těmi, kteří mají rádi klid.

Ostrov je především pozoruhodný svými rozdíly mezi jednotlivými částmi ostrova. Když k němu pojedete trajektem od severozápadu (oblast se nazývá Tramuntana), vypadá jako ohromná zelená hora tyčící se z mořské hladiny. Tato část je totiž proslulá rozsáhlými bukovými, dubovými a habrovými lesy i další bujnou vegetací. Protože je zde vlhčeji a chladněji než v jiných částech ostrova, rostou v lesích také lesní plody a houby. Na této straně Cresu také leží nejvyšší hora ostrova, Sis (650 m. n. m.).

Z pevniny od velebitských průsmyků vane na severovýchodní část ostrova vítr bóra. Také odtud je pobřeží díky strmým útesům téměř nepřístupné a nevhodné k životu. Lidé tuto část Cresu trvale neobydleli, narazíte zde pouze na samoty, obydlené jen přes léto nebo opuštěné domy. Žijí tu pouze stáda divokých koz, které mají občas problém najít tu potravu.

Ve střední části (při západním pobřeží) kolem městečka Cres, je půda úrodná, a proto je intenzivně obdělávána. Místní pěstují tradiční středomořské plodiny jako je vinná réva, olivy, ovoce a zelenina. I co se týče osídlení, žije tu nejvíce obyvatel z celého ostrova. V minulosti byl jih jednou velkou pastvinou, ale v posledních desetiletích byl zdejšími obyvateli úspěšně zalesňován.