Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.

Přeskočit na obsah Přejít na navigaci

Národní park Krka, severní Dalmácie, Chorvatsko

Stejnojmenný národní park se jmenuje po jedné z největších chorvatských řek, Krce, která je dlouhá 73 kilometrů. Jeho rozloha je 111 kilometrů čtverečních. Řeka si probíjí svoji cestu z vnitrozemí krasovou krajinou skrz vápencové soutěsky a kaňony, přepadává přes různé kaskády a vodopády řadou kaňonů. Přítokem řeky Krka jsou kromě povrchových zdrojů i podzemní a žije zde deset drůhů vzácných endemitských ryb. Národní park začíná u vnitrozemského města Knin, kde pramení tato řeka a táhne se až skoro k moři, k městu Skradin. Ten je vzdálený od Šibeniku 12 kilometrů. V tomto místě řeka přepadává k pobřeží přes sedmnáct kaskád, které dohromady tvoří Skradinské vodopády, u nás spíše známé pod názvem Krka. V minulosti se plocha národního parku zmenšila lidskou činností, a proto muselo být území znovu zalesněno původní vegetací. Kolem zdejších jezer hnízdí různí ptáci a žijí tu vzácné vydry. Horní tok Krky je poklidný, protože sem nemíří davy návštěvníků. Přesto jsou zde krásné vodopády dva historicky významné kláštery, ke kterým můžete doplout vyhlídkovou lodí národního parku.

Národní park Krka

Návštěva parku Krka

Do parku se můžete dostat třemi vstupy. První z nich je u města Skradin. Odtud Vás za dvacet minut odvezou taxi čluny národního parku až k vodopádům (odjíždí vždy v celou od 8:00 až do 18:00). Druhou možností je vstup u vesnice Lozovac ležící přímo nad nejkrásnějším vodopádem Skradinski buk, který má přes sedmnáct teras. U pokladny (vstupné přes prázdniny činí 70 Kn) musí turisté nasednout do autobusu a ten je doveze po příkré cestě do centra parku. Jízda kaňonem dolů k vodopádu trvá přibližně patnáct minut a je plná serpentin, které ale poskytují nádherný výhled do údolí řeky Krka. V cílové stanici autobusu začíná několik různě dlouhých pěších stezek kolem vodopádů. Poslední možností jak se dostat do parku je vchod u vodopádu Roški slap. Ten ale návštěvníci využívají nejméně, protože se nachází hlouběji ve vnitrozemí. Jeho trasa začíná u malých kaskád, které ovšem končí velkým vodopádem. Národní park Krka můžete prozkoumat dvěma způsoby, buď pěšky, nebo lodí. Pokud se rozhodnete pro druhou variantu rezervujte si na prohlídku dva dny a peníze navíc (asi 70 Kn), protože lodní lístky nejsou zahrnuty v ceně vstupného. První den se pluje ke klášteru na ostrově Visovac a k vodopádu Roški slap. Druhý se navštíví klášter Krka a zříceniny hradu Nečvengrad a Trošenjgrad.

NP Krka - Klášter Visovac

Zajímavosti parku Krka

Nejkrásnější a největší vodopád Skradinski buk a spolu s ním dalších dvanáct vodopádů tvoří dohromady nádhernou scenérii. Skradinki buk je široký až 400 metrů a hluboký 45 metrů. Se všemi vodopády překonávají výšku 27 metrů přes 17 teras. Mezi kaskádami jsou bazénky porostlé zelení. Nejnižší z nich slouží v létě turistům ke koupání. Nad tímto vodopádem stojí staré kamenné domy a mlýn tvořící skanzen s etnografickou výstavou. Mlýn stále mele, ale nyní pouze jako ukázka turistům a stejně tak funguje tkalcovský stav. Od mlýnu vyplouvají lodě, které míří k františkánskému klášteru na ostrově Visovac. Zde je k vidění sbírka obrazů ze 17. století a knihovna s několika vzácnými inkunábulemi, mezi nimiž vyniká první ilustrované vydání Ezopových bajek a Arezzův notový zápis, tehdy ještě s neumy (původní čtyřhranné noty zaznamenávající melodii). Nachází se zde také vzácný procesní kříž ze 14. století a sbírka tureckých dokumentů. Mniši z řádu sv. Augustina na Visovacu postavili malý kostelík, který tomu dnešnímu dělá sakristii. Další klášter tentokrát Krka lze navštívit lodí, která kotví u Stegu nad Rošským vodopádem nebo autem přes obec Kistanje. Tady stojí srbský pravoslavný klášter Sveti Arhandel, na jehož stěnách jsou vzácné malby a visí zde ikony ze 17. století. To vše zakrývá obdivuhodná osmiúhelníková kopule kostela. V předkřesťanském období se do zdejších katakomb stahovali Římany pronásledovaní křesťané.