Nastavení cookies

Zde můžete nastavit používání souborů cookies podle vlastních preferencí.

Technické cookies

jsou nezbytné pro správné fungování webu. Technické cookies musí být vždy aktivní (nelze je individuálně deaktivovat), proto se pro jejich využívání souhlas neuděluje.

Analytické cookies

nám umožňují porozumět jak web využíváte, abychom jej mohli zlepšovat. Analytické cookies umožňují měření výkonu webu (počtu návštěv a zdrojů návštěvnosti). Takto získaná data zpracováváme souhrnně, bez použití identifikátorů ukazujících na konkrétního uživatele.

Personalizované cookies

ukládají informace o Vašem osobním nastavení webu. Personalizované cookies potřebujeme k tomu, abychom přizpůsobili web a jeho chování co nejvíce Vašim potřebám a zájmům.

Reklamní cookies

nastavují prostřednictvím tohoto webu naši reklamní partneři. Reklamní cookies nám umožňují zobrazovat takový obsah, který bude zajímavý a užitečný právě pro Vás.

Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.

Přeskočit na obsah Přejít na navigaci

Pobřeží a ostrovy Chorvatska

Chorvatské pobřeží

Velkou část východního pobřeží zabírá to chorvatské. Rozléhá se od mysu Savudrija na severu k mysu Oštri na jihu. Pobřežní čára pevniny je 1 777 km a čára ostrovů činí 4 058 km, celková délka chorvatského pobřeží je tedy včetně ostrovů 5 835 km.

Ostrov Cres

Zdejší pobřeží je velmi členité, což mu zaručuje jeho rozmanitost a půvab. Vápencové pobřeží má vysoké a strmé břehy, naopak v oblastech flyše je mělké a písčité (chorvatsky se takovému pobřeží říká žalo). Právě v takových oblastech leží nejkrásnější chorvatské pláže, jako jsou na Makarské riviéře.

V místech, kde došlo v minulosti k nejvýraznějšímu poklesu pevniny a k jejímu zatopení mořem, vznikly dlouhé zálivy, jimiž moře vniklo hluboko do pevniny (např. zálivy Zavratnica, Bakarski zaljev a další). Pokles pevniny zformoval i ústí řek. Například Prukljanské jezero u Šibeniku vzniklo zatopením dolního toku řeky Krky. Zajímavá je v tomto směru i řeka Neretva, jejíž ústí do moře bylo v prehistorických dobách někde mezi ostrovy Hvar a Korčula, poblíž dnešního městečka Vela Luka.

Chorvatské poloostrovy

Největší chorvatské poloostrovy jsou Istrie na severu a Pelješac rozkládající se na vysokém hřebenu na jihu země, který je velmi dlouhý a protáhlý. U městečka Stonu vybíhá v úzkém pásku z pevniny a kdyby se mořská hladina zvedla o pár metrů, tak by se z něho stal ostrov.

Chorvatské ostrovy

Chorvatsko je charakteristické tím, že má u svých břehů velké množství ostrovů a ostrůvků, které byly v dávné minulosti součástí pevniny. Dokazuje to jejich uspořádání do skupin a řad i směr, jakým se táhnou. Také mají stejné geologické složení jako sousední pevnina.Ostrůvek v Jadranu

Velkých ostrovů je v Chorvatsku šedesát devět a trvale je jich obydleno padesát. Ostrůvků je 656 a počítají se mezi ně pevniny, které mají pobřežní čáru od 1,5 do 10 km. Ostrůvky mají rostlinnou vegetaci, ale nejsou trvale obydleny. Dalším druhem pevniny jsou tzv. hřebeny a útesy. Těch je 508, jejich pobřežní čára je do 1,5 km a neroste na nich žádná zeleň. Celkový počet pevninských útvarů v moři je 1 233.

Největšími chorvatskými ostrovy jsou Krk a Cres, které mají rozlohou 405,78 km². Následuje Brač (394,57 km²) a Hvar, který je menší (299,66 km²), ale zato je to nejdelší ostrov se svými 68 km. V současnosti žije na jadranských ostrovech 121 606 tisíc obyvatel.