Přeskočit na obsah Přejít na navigaci

Černá Hora

Boka Kotorská

Tento záliv leží na severozápadě Černé Hory a má několik zátok, které jsou rozprostřeny přes sto kilometrů zdejšího přímoří. Boka Kotorská je největším přírodním zálivem Jaderského moře a zároveň nejjižnějším evropským fjordem. Samotný záliv je dlouhý 28 kilometrů a velmi se zařezává do krasového pohoří na pobřeží. Jeho nejužší místo se rozkládá mezi malebnými obcemi Lepeteme a Kamenari a jmenuje se Verige. Široké je jen 350 metrů.

Okolí boky Kotorské je proslulé velikým množstvím srážek. Především se jedná o pohoří Krivošije, kde ročně naprší více než 4 600 milimetrů srážek. Díky tomu je toto místo nejdeštivější v celé Evropě. Bohaté srážky zde také zajišťují rozmanivou a hojnou vegetaci.

Boka Kotorská láká turisty nejen svou velikostí a unikátním tvarem, ale také přírodními podmínkami. Je obklopena obrovskými horskými masivy, které se táhnou okolo a tvoří tak dokonalou hradbu celé Boky. V létě se zde můžete okoupat a v zimě pro změnu lyžovat v pohoří Orjen a na svazích hory Subra. Také zde můžete zažít malou raritu. Ve stejné době, kdy leží na vrcholcích okolních hor sníh, u pobřeží začínají kvést růže.

Na úzkém pobřeží leží malá letoviska (Kotor, Perast, Risan, Herceg Novi, Tivat), která svou krásou, historií a uměním dotváří neopakovatelné kouzlo této krajiny. Díky těmto klenotům se nachází v blízkosti boky Kotorské mnoho vyhlášených historických památek, kterých si místní velmi váží.

Právě k boce Kotorské se váže jedna pověst, která vypráví o námořnících vezoucích na lodi tělo svatého Trofima (Tripuna), jež zastihla bouře. Proto se museli schovat v klidných vodách zálivu, nevěděli ale jak odplout. Nakonec jim poradilí místní obyvatelé, aby zde nechali ostatky svatého. Tak se i stalo, na počest svatého Trofima zde místní postavili krásnou románskou katedrálu a uctívají ho jako svého ochránce a spasitele. Od té doby zde stojí jedna z nejkrásnějších středověkých staveb ve Středomoří.

Boka Kotorská je také proslulá díky své bohaté minulosti. Dne 1. února 1918 zde proběhla vzpoura rakousko-uherského námořnictva výstřelem z křižníku St. George. Důvodem byly protesty proti těžkým sociálním poměrům, neodkladný mír a přeměna Rakouska-Uherska v demokratický stát, který přizná plné právo na sebeurčení všem národům monarchie. Vzpoura nebyla vnitřně jednotná a zůstala izolovaná od ostatních posádek. Proti rebelantům byly nasazeny tři bitevní lodě a německé ponorky. Povstání bylo potlačeno a skončilo krvavými represáliemi 3. února 1918. Sedm set námořníků bylo uvězněno a čtyři vůdci povstání byli za týden popraveni.

Herceg-Novi

Město je největším sídlem v boce Kotorské a leží na pobřeží v severní části Černé Hory. Je proslulé čistým mořem a příjemným a slunným počasím, protože je před horky chráněn vysokou horou Orijen. Herceg-Novi vyniká svou zelení a květinovou výzdobou a to nejen proto, že se zde nachází krásná botanická zahrada, kde se v lednu koná karneval na oslavu žlutých mimóz.

Nejlepší způsob, jak prozkoumat město je pěšky, což vám potrvá jeden den. Při nepříznivém počasí můžete využít malou prohlídkovou tramvaj.

Zajímavou atmosféru Hercegu-Nového vytváří směs několika architektonických stylů. Vaši pozornost si zaslouží pozůstatky městského opevnění, které se dělí na Mořskou pevnost (Forte mare) a Gorni grad nacházející se směrem do vnitrozemí. Symbolem města je hodinová věž Sahat Kula postavená v roce 1667, jež se tyčí nad bránou do staré čtvrti. Ze stejného období pochází i studna Karandža s arabským nápisem. Za bránou se nachází pěkné náměstí Herceg Stijepan. Na východní straně města jsou vidět ruiny krvavé věže nazývané Kanli-kuly, která v minulosti sloužila jako opevnění a také jako vězení. Dnes se využívá ke kulturním vystoupením, např. se zde hraje divadlo v přírodě. Nejvíce zachovalá je vysoko položená stavba, pevnost Španjola (Španělská pevnost). Ve městě se nachází ale i další pevnosti, které střeží vjezd do boky Kotorské, je to Mamula sloužící za 2. světové války jako koncentrační tábor a Arza. Centrem „Starého města" (Starog grada) je náměstí vévody Štěpána s kostelem sv. Archanděla Michaela. Další významnou církevní památkou je kostel sv. Jeronýma pocházející z benátského období, který byl postaven na základech muslimské mešity.

Ve městě se nachází dvě muzea, Námořní a Regionální, které stojí za prohlídku. Pokud máte rádi kulturu, vypravte se do Hercegu-Nového v době, kdy zde probíhá letní festival Sunčane skale.

Sedm kilometrů od centra Herceg-Novi leží dvě čtvrti Topla a Igalo, které byly dříve samostatným městečkem. Obklopeny jsou krásnými plážemi a nachází se zde Regionální historické muzeum s bohatou archeologickou sbírkou. Zdejší budova muzea je postavená v barokním stylu (ale není z toho období) a její součástí je velká nádherná botanická zahrada.

Kotor

Městečko Kotor leží v nejvzdálenějším cípu boky Kotorské a v jeho pozadí se tyčí monumentální hora Lovčen.

Kotor zasáhlo roku 1979 zemětřesení, kterým bylo velmi zasaženo. Mnoho let trvala jeho oprava a obnovení jeho normálního života. Díky velmi citlivé renovaci bylo v nedávné minulosti jeho středověké jádro s cennými památkami zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO.

Stará část tvořící trojúhelník je celá obklopena hradbami dlouhými 5 kilometrů a vysokými až 10 metrů, které sahají do lovčenských skal až k pevnosti svatého Jana (260 m.n.m). Právě z tohoto místa je nádherný pohled na Kotor a na jeho středověké hradby.

Městečko má velmi bohatou a slavnou námořní tradici díky svým mořeplavcům, jenž patřili k nejzdatnějším na Jadranu. Založili zde Bratrstvo mořeplavců boky Kotorské, které se staralo o provoz lodí, sociální potřeby členů a o obranu města.

Starý Kotor byl také bohatým městem, kde kvetla řemesla a umění. Velkou slávu města dokazují i jeho krásné historické památky. Jeho dominantou je monumentální románsko-renesanční katedrála postavená během 12. až 17. století, která je zasvěcená svatému Tryfonovi, patronovi města. Chrám má velmi vzácný interiér, především hlavní oltář, fresky a zlaté bohoslužebné předměty. V Kotoru je ještě několik dalších kostelů, např. kostel svatého Lukáše nebo mariánský kostel Kolegiata, od něhož se můžete dostat k brance vedoucí na hradby.

Ke skvostným dílům architektury patří i zdejší paláce. Významné místo mezi nimi zaujímá palác Pimů pocházející ze 16. století, dále jsou to paláce Beskućů, Bisantiů, Dragů a Grgurinů. Monumentalitou a krásou oplývají i veřejné budovy, např. Mořská brána, nedokončený palác benátských místodržících nebo hodinová věž. Město svými úzkými uličkami a malebnými zákoutími na vás dýchne svojí slavnou minulostí, kde je stále co obdivovat.