Chorvatsko - ostrovy, pobřeží
Chorvatsko - ostrovy, poloostrovy, pobřeží
- Nacházíte se zde:
- Příroda
- Pobřeží a ostrovy
Chorvatsko, země plná neopakovatelných scenérií a zážitků.
Nejnovější články
Jak bude vypadat letošní léto v Chorvatsku?
4. 4. 2021 - Chorvatsko-manie.cz
Už vyhlížíte léto a s ním i dovolenou? Nejste jediní. Chorvatský ministr vnitra Davor Božinović informoval, že od 1. 4. 2021 mohou do země přicestovat zahraniční turisté. Má to ale své ale.
"Chorvatsko, vaše nová kancelář!" - kampaň pro digitální nomády
11. 3. 2021 - Tisková zpráva
Chorvatská centrála cestovního ruchu zahájila novou propagační kampaň „Chorvatsko, vaše nová kancelář!“ s cílem představení Chorvatska jako atraktivní a dobře připravené destinace pro digitální nomády. Reklamní kampaň bude kromě...
- Také letos budou jezdit do Chorvatska "žluté vlaky"
- Advent a Vánoce v Chorvatsku
- Jaká byla turistická sezóna v roce 2020?
- Jak to vypadá při cestě do Chorvatska?
- Jaká je situace v Chorvatsku, pokud se rozhodne vyjet na dovolenou?
- Co můžeme očekávat na dovolené v Chorvatsku v roce 2020?
- Pojedeme letos v létě do Chorvatska na dovolenou?
- Jak se žije v Chorvatsku v zimě?
- V roce 2019 padl v Chorvatsku další turistický rekord
- Jaká byla sezóna 2019 v Chorvatsku?
Pobřeží a ostrovy Chorvatska
Chorvatské pobřeží
Velkou část východního pobřeží zabírá to chorvatské. Rozléhá se od mysu Savudrija na severu k mysu Oštri na jihu. Pobřežní čára pevniny je 1 777 km a čára ostrovů činí 4 058 km, celková délka chorvatského pobřeží je tedy včetně ostrovů 5 835 km.
Zdejší pobřeží je velmi členité, což mu zaručuje jeho rozmanitost a půvab. Vápencové pobřeží má vysoké a strmé břehy, naopak v oblastech flyše je mělké a písčité (chorvatsky se takovému pobřeží říká žalo). Právě v takových oblastech leží nejkrásnější chorvatské pláže, jako jsou na Makarské riviéře.
V místech, kde došlo v minulosti k nejvýraznějšímu poklesu pevniny a k jejímu zatopení mořem, vznikly dlouhé zálivy, jimiž moře vniklo hluboko do pevniny (např. zálivy Zavratnica, Bakarski zaljev a další). Pokles pevniny zformoval i ústí řek. Například Prukljanské jezero u Šibeniku vzniklo zatopením dolního toku řeky Krky. Zajímavá je v tomto směru i řeka Neretva, jejíž ústí do moře bylo v prehistorických dobách někde mezi ostrovy Hvar a Korčula, poblíž dnešního městečka Vela Luka.
Chorvatské poloostrovy
Největší chorvatské poloostrovy jsou Istrie na severu a Pelješac rozkládající se na vysokém hřebenu na jihu země, který je velmi dlouhý a protáhlý. U městečka Stonu vybíhá v úzkém pásku z pevniny a kdyby se mořská hladina zvedla o pár metrů, tak by se z něho stal ostrov.
Chorvatské ostrovy
Chorvatsko je charakteristické tím, že má u svých břehů velké množství ostrovů a ostrůvků, které byly v dávné minulosti součástí pevniny. Dokazuje to jejich uspořádání do skupin a řad i směr, jakým se táhnou. Také mají stejné geologické složení jako sousední pevnina.
Velkých ostrovů je v Chorvatsku šedesát devět a trvale je jich obydleno padesát. Ostrůvků je 656 a počítají se mezi ně pevniny, které mají pobřežní čáru od 1,5 do 10 km. Ostrůvky mají rostlinnou vegetaci, ale nejsou trvale obydleny. Dalším druhem pevniny jsou tzv. hřebeny a útesy. Těch je 508, jejich pobřežní čára je do 1,5 km a neroste na nich žádná zeleň. Celkový počet pevninských útvarů v moři je 1 233.
Největšími chorvatskými ostrovy jsou Krk a Cres, které mají rozlohou 405,78 km². Následuje Brač (394,57 km²) a Hvar, který je menší (299,66 km²), ale zato je to nejdelší ostrov se svými 68 km. V současnosti žije na jadranských ostrovech 121 606 tisíc obyvatel.
