Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.

Přeskočit na obsah Přejít na navigaci

Ostrov Vis

Ostrov se nachází ve vnějším pásu středodalmatských ostrovů a je velký 90,3 km². Jeho nejvyšším bodem je Hum s 587 m. n. m. na jihozápadě ostrova. V červenci je zde průměrná teplota 24 stupňů Celsia, což přestavuje velmi mírné a příjemné klima.

Část vnitrozemí Visu tvoří úrodné polje, které je zemědělsky využívané. Pěstuje se tu především vinná réva, ovoce, zelenina a olivovníky. Je zde i jediná školka palem ve volné přírodě v přímoří. Hlavním hospodářským oborem místních obyvatel je rybolov (zpracování ryb v Komiže). Na ostrově není žádný zdroj potné vody, proto se dováží na lodích v cisternách.

Ostrov Vis

První slavní obyvatelé Visu byli Řekové a Dionysos ze Syrakus zde založil na začátku 4.stol. př. Kr. první řeckou kolonii v jadranském přímoří, která se jmenovala se Issa (na místě městečka Visu). Stala se samostatným svobodným městem (polis) a zakládala své další kolonie Tragurion (Trogir), Epetion (Stobreč) a další. Před koncem letopočtu ovládli ostrov Římané a pak byl zničen při stěhování národů. Vis byl znovuosídlen ve středověku Chorvaty.

Za napolenských válek tu postavili Angličané pět pevností, z nichž jsou dnes jen zříceniny. Po napoleonských válkách v roce 1818 připadl Vis Rakousku. V roce 1866 se u severního pobřeží ostrova odehrála v italsko-rakouské válce jedna z největších námořních bitev 19. století, z níž vyšlo vítězně rakouské loďstvo pod velením admirála Tegetthoffa. Italové pak za své okupace po 1. světové válce odstranili rakouský pomník na paměť vítězství nad italskou flotilou.

Ostrov Vis - Komiža

Na podzim roku 1943 se stal ostrov Vis hlavní základnou národně-osvobozeneckého jugoslávského námořnictva. Od černa 1944 až do osvobození Bělehradu zde bylo sídlo hlavního štábu národně-osvobozeneckých sil (tzv. Titova jeskyně). Během Titovy Jugoslávie byl Vis po dlouhá léta z vojenských důvodů nepřístupný zahraničním turistům. Na jih od městečka Komiže byla vojenská základna Stupišče, která je v současnosti nevyužívaná. Teprve od roku 1989 byl ostrov opět zpřístupněn cizincům a otevřen turistickému ruchu.

Celý ostrov Vis má asi 4 300 stálých obyvatel. Městečka Vis a Komiža mají starou turistickou tradici, jenž se v posledních letech rozvíjí. Nejkrásnější koupání je v jižní části Visu, kde je pobřeží tvořeno mnoha malými krásnými zátokami. Proslulá je zejména úzká, mezi skalami uzavřená zátoka, Stiniva s malou oblázkovou pláží. Další hezké zátoky jsou: Ploče, Vela Travna, Mala Travna, Taleška vela, Taleška mala nebo Srebrena.

Ostrov Vis - zátoka

Z Visu se pořádají velmi oblíbené výlety v podobě okružních plaveb po okolních ostrovech, často s piknikem. Jejich cílem je většinou Modrá jeskyně na Biševu nebo Zelená jeskyně na ostrůvku Ravnik.

Ostrov Vistrajektové spojení se Splitem, a to z přístavu města Visu.