Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.

Přeskočit na obsah Přejít na navigaci

Ostrov Iž

Ostrov se rozkládá na ploše 17,6 km² v zadarské ostrovní skupině, patřící k Severodalmatským ostrovům. Leží mezi ostrovy Dugi otok a Ugljan. Na ostrov se dostanete trajektem ze Zadaru. Při plavbě si vychutnejte cestu plnou krásných pohledů na okolní ostrovy Ugljan a Pašman, mezi nimiž se proplouvá hodně úzkým průlivem a pokračuje kolem pusté západní strany jednoho z nich. Ostrov má lodní (Velký Iž a Malý Iž) i trajektové spojení (z přístavu Bršanj) se Zadarem.

Ostrov Iž obklopují četné ostrůvky, některé z nich jsou oblíbenými výletními místy za koupáním. Největší z nich je Knežak na východě. Naproti městečka Velký Iž (při východním pobřeží ostrova) leží ostrůvek Rutnjak, který má parkovou úpravu s borovicovým lesem a upraveným koupalištěm. 

Veli Iž

Podnebí je ostrově díky chráněné poloze příjemné. Iž je porostlý především nízkými, divoce rostoucími křovisky (makchie) a neudržovanými olivovníky. Také se zde nacházejí lesy a i obdělávané plochy. Hlavní pěstovanou plodinou jsou olivovníky, dále zelenina, ovoce a vinná réva. V současnosti roste na ostrově kolem 80 tisíc olivovníků.

Na ostrově Iž žije 660 obyvatel. Jeho hlavním sídlem je městečko Velký Iž (470 obyvatel), dalším je 5 kilometrů vzdálený Malý Iž (190 obyvatel). Obě leží na východní straně ostrova. Zatímco Malý Iž se táhne podél pobřeží v délce několika kilometrů přes mnoho zátok (každá má své jméno), Velký Iž je koncentrovaný do zálivu jednoho. V něm se jako chobotnice rozlézá do mnoha stran přístav s městskou plovárnou (nachází se zde i nudistická pláž). V obou městečkách se již několik desetiletí pomalu rozvíjí turistický ruch. Ve Velkém Iži najdete příjemné kavárny, restaurace, ale i poštu nebo školu. Býval tu župní úřad a pevnost vévody. Dnes v něm sídlí turistická kancelář. Ve Velkém Iži je jediný hotel na ostrově, Korinjak, který nabízí turistům jednoduché pokoje s příslušenstvím, cvičení jógy a meditační programy. Má také restauraci orientovanou na zdravou výživu. Jinak je na ostrově bohatá nabídka ubytování v soukromí. V posledních letech jsou městečka navštěvována pro jejich jednoduchost, skromnost a klid

Veli Iž

si získal dobré jméno především mezi jachtaři, kteří oceňují hlavně blízkost Kornatských ostrovů, jachtařského ráje. Ve Velkém Iži je také dobře vybavený jachtařský přístav. Plavidla mohou být přivázána u menšího přístaviště s hloubkou moře do 2 m. Právě tady kotví desítky cizích plachetnic a luxusních obřích jachet. Mali Ižmenší přístaviště (s hloubkou moře 3 m), kde si můžete koupit potraviny a omezené množství vody.

Prvními obyvateli ostrova Iže byli v antické době Ilyrové, po nichž se dochovaly pozůstatky jejich osady a opevnění. Hlavní příliv přistěhovalců zažil Iž až 16. a 17. století, kdy na ostrov utíkali obyvatelé z pevniny před Turky. Ostrov po staletí patřil zadarským šlechtickým rodinám Fanfognů a Canagiettiů, kteří si tu již od 14. století stavěli své zámky. Ty byly v pozdějších dobách různě přestavovány. V Malém Iži můžete vidět několik pěkných starých letních sídel zmíněných zadarských šlechtických rodů. V městečku, nad přístavištěm, stojí nejstarší stavba ostrova, předrománskě rotunda Panny Marie z 9. až 10. století, k níž byla později přistavěna loď a rotunda se tak stala sakristií. Koncem 19. století ale loď shořela a zůstala jen rotunda. V blízkosti se ještě nachází opevněný zámek a kostelík. Ve Velkém Iži je starý farní kostel svatého Petra a Pavla ze 14. století, který však nazachoval v původní podobě. Nejzajímavější stavbu městečka pak představuje původní románské šlechtické sídlo rodiny Fanfogna, která se změnila v průběhu 19. století ve školu.

Mali Iž

je známý svými zvyky a obyčeji, k nimž patří především slavnost Iška fešta, jejímž vyvrcholením je volba ižského krále. Slavnost má své kořeny hluboko v minulosti. Součástí fešty bývá i soutěž lidových pěveckých souborů, zvaných klapy. 

je jediný jadranský ostrov, kde se po staletí až do dnešní doby daří hrnčířskému řemeslu. V současnosti se právě zdejší keramické výrobky staly oblíbenými suvenýry z tohoto ostrova.