Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.

Přeskočit na obsah Přejít na navigaci

Ostrov Lastovo

Ostrov leží v jihodalmatském souostroví, 14 kilometrů od ostrova Korčula, od něhož ho odděluje Lastovský průliv. Jeho rozloha 41 km² a žije na něm kolem 1 200 obyvatel. Na západě se v těsném blízkosti Lastova nachází ostrůvek Prežba, který je s ním spojený mostem.

Na ostrově je kopcovitá krajina, ale rozkládají se zde i úrodná krasová polje. Pobřeží kolem Lastova je většinou příkré, na jihu leží široký a hluboký záliv, na jehož konci je osada a zátoka Skrivena luka. Na jihozápadě Lastova jsou dva dobře chráněné zálivy Velo jezero a na severu Malo jezero. Většinu ostrova pokrývá nízký porost, neboť borovicové lesy zničily rozsáhlé požáry. Jedovatí hadi se tu na rozdíl od některých jiných ostrovů vůbec nevyskytují. Lastovo vyhledávají hlavně milovníci přírody, klidu a romantických opuštěných krásných zátok daleko od lidí.

Ostrov Lastovo

Návštěvníci Lastova oceňují i velmi příjemné podnebí ostrova. Patří sice k místům s největším počtem hodin slunečního svitu, hned za Hvarem, ale mimořádně příjemné větry maestral a levant zmírňují letní vedra.

V roce 2006 se stalo Lastovo a přilehlé ostrovy jedenáctou chráněnou krajinnou oblastí Chorvatska, kde se nachází 44 ostrovů a ostrůvků o celkové ploše 195 km², včetně hlavního ostrova, tj. Lastova. Součástí je i ostrov Sušac, který leží 13 námořních mil od Lastova západním směrem. Status chráněné oblasti zajišťuje zdejším ostrovům ochranu rostlin a živočichů jak na pevnině, tak v moři.

Řekové pojmenovali ostrov Ladestanos, z čehož se později vyvinul dnešní název. V 11. a 12. století byl ostrov pod svrchovaností chorvatsko-uherského království, v rámci něhož měl velkou autonomii. K této autonomii se zavázala také Dubrovnická republika ve 13. století, kdy Lastovo dobrovolně přešlo pod její ochranu. Postupem doby se ale Dubrovničtí snažili tato práva okleštit, což vyvrcholilo v roce 1602 vzpouru lastovských obyvatel a svržením dubrovnického panství. Dubrovník vzpouru vojensky potlačil, ale musel mu přiznat různá práva a privilegia. Po první světové válce byl ostrov přiřčen Itálii, s tím se nechtěli místní obyvatelé smířit, proto organizovali různé sabotážní akce. Po druhé světové válce byl ostrov vrácen Chorvatsku v rámci Jugoslávie.

Ostrov Lastovo se zahraničním turistům otevřel až po vyhlášení samostatného chorvatského státu, protože za Titovy Jugoslávie sloužil vojenským účelům. Z té doby tu zůstaly opuštěné vojenské objekty, do kterých se nedoporučuje vstupovat, stejně tak chodit mimo cesty v bývalých vojenských oblastech.

Ostrov Lastovo - pobřeží

Na Lastovu je sedm městeček, správním střediskem ostrova je vnitrozemské Lastovo se 750 obyvateli. Dále se tu nachází trajektový přístav a letovisko Ubli s 350 obyvateli. Jako malá letoviska se rozvíjejí osady Zaklopatica na severním pobřeží a Skrivena luka na jižním pobřeží. Místní obyvatelé se živí především zemědělstvím, rybolovem a zpracováním ryb, lovem langust a korálů i mořských hub. Ostrov se stal pojmem zejména pro své bohatství ryb langust, murén a dalších cenných druhů ryb.

Ubytovat se na Lastovu můžete hlavně v soukromí, také je tu jeden hotel Solitudo v osadě Pasadur na západě ostrova. V Ubli slouží nově zrenovovaný penzion v areálu bývalých kasáren. Ve Skrivené Luce se dá ubytovat v majáku a v jediném kempu na ostrově. Někteří turisté zavítají do Lastova a nevadí jim každodenní sestup moři. Výbornou pověst si ostrov získal díky vodním sportům (windsurfing, jachting, potápění, sportovní rybolov), pro které má výborné podmínky.

Přetože je Lastovo vzdálený a malý ostrov, najdete zde bohaté kulturně historické památky. Především městečko Lastovo má mnoho starobylých domů a kostelů. Na ostrově se díky izolovanosti dochovaly folklórní zvláštnosti, jako krásné lidové kroje, starobylé zvyky a slavnosti. Také zde najdete zajímavé pokrmy, s nimiž se jinde na Jadranu nesetkáte a ke všemu se tu pije skvělé víno maraština. Na Lastovu se nachází na čtyřicet starých kostelíků. Z některých zbyly jen zříceniny, ale všechny jsou na zajímavém místě s pěknou vyhlídkou. Nejcennější je předrománský kostelík svatého Lukáše u staré cesty z Lastova do Ubli. Za výlet stojí i kostelík svatého Jiří z 15. století na nejvyšším bodě ostrova. Do zátoky Skrivena luka z Lastova je hezká procházka (7 km) ke kostelíku svatého Michala ze 14. - 15. století.