Používáme soubory cookies

Soubory cookies využíváme k analýze návštěvnosti, zapamatování preferencí a zlepšování použitelnosti webu. Souhlas udělíte kliknutím na tlačítko "Souhlasím".

Nastavení Souhlasím

Souhlas můžete také odmítnout.

Přeskočit na obsah Přejít na navigaci

Chorvatské přímoří

Pod tímto názvem se skrývá pobřeží táhnoucí se od Rijeky na severu až po Karlobag na jihu. Možnosti rozvoje turistického ruchu zde z větší části omezuje Dinárské pohoří. Součástí Chorvatského přímoří jsou destinace, které byly v meziválečném období Čechy velmi oblíbené a nejčastěji navštěvované. Patří k nim např. Crikvenica, Selce, Senj, Sveti Juraj a Novi Vinodolski. V těchto městečkách se nacházely ozdravovny českých podniků, místní hotely a penziony měly české majitele. Pro tisíce lidí z Československa byla tato letoviska snadno dostupná, protože zde vedlo přímé vlakové spojení z Prahy do Rijeky.

Karlobag a ostrov Pag

Peripetie v minulosti

V 60. letech minulého století začal být opět o Chorvatské přímoří velký zájem. To však kazil rychle se rozvíjející průmysl, který znečišťoval zdejší pobřeží. Tehdejší doba více přála průmyslové výrobě než turistickému ruchu. Takže města jako Bakar, Kraljevica nebo Crikvenica nemohla svými rekreačními středisky konkurovat státním zájmům v oblastech naftového a chemického průmyslu. Destinace kolem Rijeky ztratily na své původní kráse, protože zde vyrostly továrny, které znečišťovaly ovzduší a krajinu. Zvrat nastal až po Srbsko-chorvatské válce v 90. letech minulého století. Nový stát si uvědomil obrovský potenciál v oblasti cestovního ruchu a továrny byly postupně přestěhovány nebo zrušeny. Změny přispěly především ke zlepšení životního prostředí a návratu cestovního ruchu do této oblasti. Vznikly zde také nové rekreační destinace. Jejich výstavba probíhala především jižním směrem od městečka Kraljevice. Dominantní postavení si mezi všemi letovisky stále udržela Crikvenica, která také získala prestižní ocenění tzv. Modrou vlajku za čisté moře a pláže.

Příroda v Chorvatském přímoří

Krajina v Chorvatském přímoří má odlišný ráz než Istrie nebo Dalmácie. Nikdy se totiž nestala součástí Benátské republiky. Této oblasti chybí typické italské kouzlo. I místní příroda není tak půvabná jako ta ve střední Dalmácii. Nejsou zde výrazné konstrasty, které by ji odlišovali od ostatních částí Chorvatska.

Město Crikvenica

Dovolená v Chorvatském přímoří

Na pobřeží se nenachází žádné velké hotelové komplexy ani turistické aglomerace, které jsou charakteristické pro Istrii. Spíše tu najdete destinace, které jsou menší a poklidné. Vhodné jsou především pro rodiny s malými dětmi nebo pro ty, kteří chtějí být dál od rušných, komerčních letovisek. Jedinou výjimkou tohoto regionu je proslulá Crikvenica a její okolí. V těchto střediscích najdete rušnější život, bohatou nabídku sportovního vyžití, zábavy a kultury.

Chorvatské přímoří má po stránce turistického ruchu velké předpoklady na svůj rozvoj. Pomalu zde začínají vyrůstat nové hotelové komplexy nebo ty staré jsou modernizovány. Zvýšila se nabídka všech typů služeb, od sportovních, stravovacích až po kulturní a zábavní. Důležitým faktem je, že se zdejší původní letoviska vrací ke své tradiční specializaci, tj. k rehabilitačním a ozdravným pobytům využívající ozdravné účinky mořské vody (talasoterapie). Především v Crikvenici ale i v jiných městech byla postavena nová sanatoria a léčebny.

Velký implus pro rozvoj cestovního ruchu znamenalo dokončení dálnice v roce 2004 ze Záhřebu přes Gorský kotar do Rijeky. Místní si od tohoto spoje velmi slibují.