Ostrov Krk

Ostrov Krk leží ve skupině Kvarnerských ostrovů a má rozlohu 405,78 km². S ostrovem Cres se řadí k největším chorvatským ostrovům. Na východě ho omývají vody Vinodolského a Velebitského průlivu, na severu jsou vody Rijeckého zálivu, mezi Krkem a Cresem vody Střední úžiny.

Severní část ostrova Krk je nejúrodnější a také nejhustěji osídlenou. Na ostrově se nachází vápencová pohoří, z nichž je nejvyšší vrch Obzova (568 m. n. m.). Většina pobřeží je zde strmá, skalnatá, s drobnými, velmi pěknými plážemi. Na východní pobřeží Krku vanou vichry (hlavně bóra) z horských průsmyků na pevnině. Právě větry způsobily, že celá tato část ostrova je kamennou pustinou. Pobřeží je v této části většinou strmé a nepřístupné, a proto může být plavba pro lodě nebezpečná. Na Krku je několik vodních toků (Dobrinjski potok, Vretenica, Ričina, Vela rika) a četné prameny. Nachází se zde i dvě malá jezera (Omiško jezero, Ponikve), která slouží k zásobování vodou.

Na řídce porostlých kopcích ostrova Krk se celoročně pasou ovce a na místních poljích se pěstují hlavně olivy, ovoce, zelenina a vinná réva. Vedle zemědělství se na ostrově daří i rybolovu a chov ovcí. Asi jednu třetinu ostrova pokrývají lesy.

Historie ostrova Krku

Velkým lákadlem pro turisty jsou kulturně historické památky ostrova, jenž svědší o jeho pestré i pohnuté minulosti. Ve 2. století př. Kr. porazili Římané kmen zdejších ilyrských Liburnů, kteří se stali po staletí jeho pány. Nazvali jej Curictum, z čehož pochází dnešní název ostrova.

Od roku 1000 usilovaly ovládnout Krk Benátky, kterým se to moc nedařilo. Během 13. až 15. století se ostrov dočkal velkého rozkvětu za panství krckých knížat, Frankopanů. Ti se stali mocným chorvatským rodem s velkými statky i v chorvatském vnitrozemí. V 15. století Benátčané získali ostrov od posledního Frankopana, takže Krk byl posledním jadranským ostrovem, kterého se Benátčané zmocnili. Na konci 18. století padla Benátská republika a Krk sdílel stejné osudy jako celý zbytek přímoří.

Památky na Krku

V kulturním a duchovním vývoji Chorvatska má ostrov Krk mimořádný význam jako důležité středisko hlaholského písemnictví. Zdejší mniši-hlaholáši získali v polovině 13. století souhlas papeže s bohoslužbou ve slovanském jazyce. Hlaholské písmo se na Krku používalo až do začátku 19. století. Právě z odtud pocházejí významné hlaholské památky např. Bašská deska z Jurandvoru u Bašky, Statut vrbnički nebo Vrbnički misal z obce Vrbnik.

Na Krku se nachází mnoho středověkých památek ze starochorvatského období, např. kostelík svatého Donata u Punatu, kostelík svatého Chrysogona u Glavotoku nebo raně románský kostel svatého Víta u Dobrinje. Díky mnichům-hlaholášům vznikly i mnohé kláštery na ostrově, v nichž jsou cenné hlaholské památky. V klášteře Košljunu u Punatu se dodnes slouží o významných svátcích bohoslužby ve staroslověnštině. 

Ostrov je zajímavý i z etnografického hlediska, najdete zde "jiné" lidové zvyky a kroje, archaický čakavský dialekt, místní písně a popěvky i hraní na místní lidové nástroje.

Každodenní život na Krku

Správním střediskem ostrova je městečko Krk, které je již mnoho desetiletí významným turistickým letoviskem. K dalším starým oblíbeným letoviskům patří: Baška, Malinska, Njivice, Vrbnik nebo Punat, jenž je díky jachtařskému přístavu jedním z nejnavštěvovanějších míst na ostrově. I malá místa, jako je např. Šilo na východním pobřeží ostrova, si získávají oblibu. Nejen svým bizarním vzhledem upoutává městečko Vrbnik, ale i ceněným vínem vrbnička žlahtina. Ve vnitrozemí Krku je častým cílem návštěvníků malebná vesnice Dobrinj, významné středisko národopisu. Předností ostrova je široká a různorodá nabídka ubytování. Nachází se zde hotely a apartmány vyšších kategorií ale i jednoduché penziony, ubytování v soukromí a především kempy, kterých je tu mnoho a mají velkou kapacitu.

K oblibě a vysoké návštěvnosti Krku přispívá i jeho dobrá dopravní dosažitelnost, na níž má největší podíl vybudování Krckého mostu od městečka Kraljevica na pevnině přes ostrůvek Sveti Marko na severovýchodní cíp ostrova Krk (platí se mýtné). Most je dlouhý 1309 m a v jeho tělese je uloženo vodovodní potrubí, elektrický rozvod, telefonní kabely a ropovod. Stavět se začal v roce 1976 a byl dokončen v roce 1980. Dalším přínosem pro cestovní ruch na Krku bylo vybudování letiště na plošině Podol mezi Omišaljem a Vozem směrem k zátoce Soline. Všechna větší místa jsou na Krku spojena silnicemi.

Z trajektového přístavu Valbiska na jihozápadním pobřeží ostrova jezdí trajekty na ostrovy Cres, do přístavu Merag a na ostrov Rab, do přístavu Lopar. Sezónní trajektová linka Baška - Lopar byla zrušena a v lednu 2008 ji nahradila zmíněná celoroční linka Valbiska - Lopar.