Ostrov Pag

Ostrov se řadí ke skupině Kvarnerských ostrovů, konkrétně do jeho jižní části. Geograficky ale patří k Severodalmatským ostrovům, od nichž se liší polohou, rozlohou i zaměřením na cestovní ruch. Pag je třetí největší ostrov (285 km²) v Kvarnerské skupině a pátý největší na Jadranu. Má protáhlý tvar s délkou je 60 kilometrů. Ostrov Pag leží jihovýchodně od ostrova Rabu, od kterého ho odděluje Pažský průliv, od pevniny ho dělí Velebitský průliv. 

Jihozápadní část ostrova je nízká a severovýchodní vysoká a strmá s nejvyšším bodem vrchem svatého Víta (348 m. n. m.). Tato strana je také vystavena chladnému nárazovému větru vanoucímu z pevniny, bóře. Většina ostrova Pagu je holá a kamenitá, menší je pak porostlá makchií a šibljakem. Pouze v západní částí rostou na některých místech vysoké borovice. Pag nemá povrchové vodní toky, ale mnoho pramenů a na jihu dvě krasová jezera. Podnebí je tu výrazně středomořské.

Hospodářství na ostrově Pag

Zemědělstvím se mohou lidé živit jen v krasových dolinách tzv. poljích, což je cca 16 % plochy ostrova. Pěstují hlavně vinnou révu, zeleninu, ovoce a olivy. Dlouhý poloostrov na severu Pagu je téměř celý porostlý olivovníky. Místní vinohrady produkují výborné bílé víno, žuticu. Na Pagu se také chovají ovce, z jejichž mléka se vyrábí známá specialita pažský sýr a jejich maso má vynikající kvalitu.

Již od starověku se z Pagu vyváží sůl, díky níž byl na ostrově blahobyt. Získávala se z rozsáhlých salin, mělkých jezer. Tento starý způsob získávání soli byl nahrazen novým (umělým zahříváním mořské vody a jejím odpařováním) a saliny dnes slouží jako ukázka staré výrobní tradice. Výroba soli na ostrově Pag představuje 2/3 celkové chorvatské produkce soli (roční těžba 1000 tun).

Důležitým hospodářským odvětvím ostrova je rybolov, soustředí se kolem městeček Kolan a Šimuni. Je zajímavé, že na Pagu se pro některé druhy ryb používají místní názvy, např. oslić (štikozubec) se zde nazývá mol, brancin (morčák chutný) je luben atd. Samotná rybárna tu není ribarnica, ale peškarija. Místní specialitou jsou malé rybky zvané štrige, které se loví v Pažském zálivu, kde žije také hodně mlžů.

Historie ostrova Pagu

Ostrov Pag osídili ilyrští Liburnové, kteří byli dobrými mořeplavci a staviteli lodí. Po nich zde zůstaly opevněná sídla (gradiny) a nekropole. Dalšími obyvateli ostrova byli Římané, kteří tu vybudovali opevňovací soustavu. Na začátku 4. století n. l. zasáhlo Pag katastrofální zemětřesení, při němž se do moře propadlo celé velké římské město Cissa (odhady počtu obyvatel 5 - 30 tisíc), stojící zhruba na místě dnešní osady Caska. Jednalo se nejničivější zemětřesení na Jadranu vůbec. Zbytky města jsou viditelné na dně moře, ale pro amatérské potápěče není tento podmořský terén vhodný. Od konce 7. století se na ostrově usazovaly slovanské kmeny. Od 15. do 19. století ovládali Pag Benátčané, ty vystřídali na 100 let Habsburkové. Po 1. světové válce Pag připadl Království Srbů Chorvatů a Sloviců. Během druhé světové války zřídili chorvatští ustašovci na ostrově koncentrační tábor, v němž roku 1941 povraždili cca 8 000 lidí. Po 2. světové válce se stal ostrov součástí Jugoslávie.

Na Pagu se do současnosti dochovaly některé národopisné zvláštnosti, především lidové tance a písně, krásné lidové kroje, z nichž vynikají ty ženské s pozoruhodnými pokrývkami hlavy z tradičních pažských krajek.

Život na Pagu

V současnosti žije na ostrově Pag asi 8000 obyvatel, což ho řadí k ostrovům s nejmenší hustotou obyvatelstva. Největším městem a administrativním střediskem ostrova je historické město Pag. Hlavním turistickým centrem je letovisko Novalja na severozápadním pobřeží. Dalšími oblíbenými destinacemi jsou: Mandre, Stará Novalja, Šimuni, Kolan či Potočnica. Ostrov Pag je cílem návštěvníků, kteří preferují jednoduché a levné ubytování, klid a čisté moře. Určitě zde nenajdete hlučné společenské akce a intenzivní noční život. Výjimkou je na Pagu pláž Zrće, jenž je proslulá bohatou zábavou (plážové kluby, diskotéky nebo zábavní programy). Skromnější zábavní a společenské možnosti jsou ale v městech Pag a v Novalje. Mnoho míst na ostrově nabízí velmi pěkné koupání, proslulé jsou místní písečné a oblázkové pláže.

Velký význam pro ostrov Pag mělo na podporu cestovního ruchu vybudování dobré asfaltové silnice od trajektu v Žigljenu přes celý ostrov až na východ po pažský most na pevninu, který byl postaven v 70. letech minulého století. Silnice pak na pevnině pokračuje k magistrále a spojuje tak Pag se Zadarem a Dalmácií. U hlavní ostrovní komunikace leží také důležitá letoviska Pagu. Na ostrově byl vybudován nový přístav v Žigljenu a odtud jezdí nová linka na protilehlou pevninu do města Prizně (15 km jižně od Jablance na Chorvatském přímoří).