Reklama
Redakční systém, webové aplikace, tvorba webu

Nejnovější články

Již víte, kam pojedete na dovolenou do Chorvatska?

26. 2. 2019 - Chorvatsko-manie.cz

Máme tady únor a ti, co jezdí pravidelně do Chorvatska, už určitě ví, kam pojedou. "Nováčci", kteří nejezdí, mají právě nejvyšší čas na to, aby si rozmysleli, kam vyrazí. 


Wellness pobyt v Chorvatsku

23. 1. 2019 - Chorvatsko-manie.cz

Již si ani nevzpomenete, kdy naposledy jste měli pořádné volno? Proto není nic lepšího, než si v zimním pracovním shonu oddechnout během několika denního wellness pobytu a zatočit s únavou a stresem. Vydejte se na wellness pobyt netradičně...


Archiv článků

Senj (Chorvatské přímoří, Chorvatsko)

Facebook   Google Plus  

Město Senj

Historické přímořské město s přístavem má 6 000 obyvatel, většinu tvoří Chorvati. Senj leží u Velebitského průlivu v zátoce Senjska draga. Města kolem Velebitského průlivu nejvíc trpí silným větrem jadranského přímoří, bórou (burou), která vane od pohoří Velebit a v Senji je znát až 200 dní v roce. Přitom někdy v zimě má sílu orkánu. V tomto ročním období je proto město nejchladnějším místem na Jadranu, ale v létě je zde naopak velmi příjemně. I proto patří k významným chorvatským turistickým střediskům.

Ze Senje vede významná cesta z pobřeží přes průsmyk Vratnik (698 metrů nad mořem) do vnitrozemí, tzv. Jozefínská cesta, která je nejrychlejší spojnicí z této části Chorvatského přímoří do Karlovce. Z města také vychází silnice přes Otočac do Gospiće, jenž je i dobrým spojením z toho regionu k oblíbeným Plitvickým jezerům.

Senj

Místní obyvatelé se věnují kromě turismu i zemědělství, pastevectví nebo rybářství. Cestovní ruch v Senji není zatím masovně rozšířen jako v jiných letoviskách, ale postupně se zde rozvíjí dobré podmínky pro letní dovolené. JIž mnoho let patří město k zajímavým výletním cílům turistů.

Historie a památky

Na místě dnešního města dříve existovala římská osada Senia, která již od 4. století před Kristem byla významným střediskem a opěrným bodem strategického významu. V raném středověku se Senj stala sídlem biskupa. Roku 1184 daroval chorvatský král Béla III. město Templářům, od roku 1271 patřilo Frankopanům a od 16. století Habsburkům.

Rakušané tu na obranu před Turky začali usazovat utečence z tureckého obsazeného vnitrozemí, tzv. uskoky (uskok = utečenec). Ti pak spolu s místním obyvateli vedli dlouholeté boje s Turky i s Benátčany. Ti proto naléhali na Rakousko, aby proti uskokům zakročilo. Situace nakonec dospěla až k válce mezi Rakouskem a Benátskou republikou, kterou Habsburkové prohráli a museli uskoky přestěhovat do vnitrozemí a spálit jejich lodě. Vystěhování uskoků přineslo Senji úpadek, vzkříšení pro město znamelo až vybudování tzv. Jozefínské silnice.

Uskocká tradice a památky na slavnou minulostí žijí v Senji i dnes. Městské centrum má podobu z doby největší uskocké slávy, ze 16. století. Bohužel ale není v takovém stavu, jaký je v historicky cenných městech. Město utrpělo obrovské škody za druhé světové války, jenž se odčiňují až v posledních letech. Za hradbami, za Velkou branou, je renesanční hrad Nehaj (v překladu: Neboj se), jenž nechal postavit uskocký kapitán Lenković ve druhé polovině 16. století na obranu města před Turky.

Senj - hrad

V Senji se zachovalo městské opevnění ze 13. - 17. století s obrannými věžemi a branami (především Velká brána), dále krásné náměstí Cilnica v barokním stylu s frankopanským zámkem. Na náměstí Cimiter stojí nejstarší městská stavba, románská mariánská katedrála. V bývalém biskupském paláci je velmi cenná sbírka sakrálních předmětů (stálá výstava). V Senji se nachází také řada krásných paláců, např. Vukasovićů (dnes v něm sídlí Městské muzeum s mořeplaveckými, etnografickými aj. exponáty ), Ferajna, Posedarićů, Daničićů a další.

V 15. století byl Senj významným střediskem hlaholského písemnictví a byla zde také založena důležitá tiskárna hlaholských knih, ze které je v současné době muzeum.

Dovolená v Senji

Turistickou částí Senje je část Kalić ležící na jižní straně, kde je soustředěno soukromé ubytování a veškeré místní hotely (Art, Nehaj, Kalić). V blízkosti se nachází dva kempy, jeden Škvar a druhý Rača je v 9 kilometrů vzdálené obci Sveti Juraj jižním směrem.

Městské pláže jsou kamenité se skalnatými a oblázkovými úseky a jsou doplněny schůdky do vody. V posledních letech byla upravena pro možnosti koupání část přilehlého pobřeží v Kaliči.

V Senji si můžete i dobře zasportovat, vedle vodních aktivit, jako je jachting, windsurfing, potápění či šnorchlování, se můžete věnovat i sportům na souši, tenisu, ping-pongu, volejbalu nebo cyklistice.

Senj - přístav

Velkou atrakcí města je Mezinárodní senjský karneval, který probíhal původně v období masopustu, ale díky jeho velké oblíbenosti byl přeložen na léto, na druhý srpnový týden. Karnevalu se účastní velký počet skupin z celé Evropy. Pro výbornou organizaci a atmosféru byl Senj přijat do Sdružení karnevalových měst.

V roce 2008 uplynulo 450 let od vybudování monumentálního uskockého hradu Nehaj. Toto výročí se oslavilo uspořádáním tzv. Uskockých dnů, které byly velmi úspěšné, a proto se akce každoročně opakuje. Návštěvníci v tyto dny uvidí ukázky bojových střetnutí uskoků, souboje, rytířské turnaje a hlavní bitvu - noční dobývání hradu Nehaj. Kromě Senjských uskoků se zúčastní i uskoci z Klisu, Žumberaku a další historické skupiny z celého Chorvatska. Zajímavým doplňkem akce jsou středověké trhy s ukázkami starých řemesel, výstupy pouličních umělců, artistů, žonglérů, kejklířů, komediantů aj. Atmosféru trhů doplní stánky řemeslníků a výrobců středověkých pochoutek. Slavnost dotvářejí hudební soubory, jenž  hrají renesanční muziku. Velmi atraktivní podívanou jsou slavnostní průvody uskockých a rytířských skupin k hradu Nehaj na začátku a na konec slavností.

Tip na výlet

Čtrnáct kilometrů od Senje leží průsmyk Vratnik (698 m), kterým prochází velmi důležitá spojnice mezi pobřežím a vnitrozemskou oblastí zv. Lika. Je to nejnižší a nejvýznamnější průsmyk přes dinarské pohoří. Často se touto silnicí pokračuje dále do města Otočac a odtud k oblíbeným Plitvickým jezerům. Z průsmyku je krásný výhled na okolní hory i na moře. Při silnici u osady Marjorija stojí klasicistní kaple svatého Michala a studně z roku 1839, pod stěnou této kaple je hrob stavitele této a dalších silnic ve zdejší horské oblasti, J. K. Kneževiće.