Reklama
Redakční systém, webové aplikace, tvorba webu

Nejnovější články

Tip na klidnou dovolenou? Vydejte se na ostrov Vis

12. 8. 2019 - Chorvatsko-manie.cz

Vis je malý středodalmatský ostrov ležící na otevřeném moři. Za dob bývalé Jugoslávie sloužil jako vojenská základna a byl uzavřen pro cizince. Proto i dnes si zachoval své původní kouzlo a krásu ale i zbytky vojenských opevnění.


Tři krásné chorvatské ostrovy - tip na skvělou dovolenou

20. 7. 2019 - Chorvatsko-manie.cz

Chorvatsku je tolik krásných ostrovů, že je těžké vybrat ty nejkrásnější a nejlepší. To si musí každý rozhodnout podle svého mínění, který je ten jeho nej ostrov. V našem článku vám představíme tři krásné chorvatské...


Archiv článků

Poloostrov Pelješac (jižní Dalmácie, Chorvatsko)

Facebook   Google Plus  

Poloostrov Pelješac

Jedná se o druhý největší poloostrov (rozloha 348 km²) na pobřeží chorvatského Jadranu po Istrii. Pelješac je 65 km dlouhý a 3 až 7 km široký. Leží v jižní Dalmácii mezi Neretvanským a Malostonským průlivem, které ho oddělují od pevniny na severu. Pelješacký a Mljetský průliv ho oddělují na jihovýchodě od ostrovů Korčuly a Mljetu. Poloostrov se táhne od Stonské šíje na jihovýchodě k mysu Lovište na severozápadě. 

Pelješac je charakteristický vápencovými vysokými hřebeny táhnoucími se podél pobřeží. Mezi nimi se ve středu poloostrova nachází úrodné polje, na němž se pěstují slavné druhy chorvatské vinné révy. Na severovýchodní pobřeží vane chladný vítr z vnitrozemí, bóra, a proto je tato část chladnější a sušší. Naopak jihozápad a západ Pelješacu ovívá teplý vítr zvaný jugo. Tato část je vlhčí a teplejší, průměrná teplota je zde v červenci 26,5 °C. Právě zdejší pobřeží je vyhledávané turisty.

Poloostrov Pelješac

Nejvyšší hora na Pelješacu je 961 m vysoký Sveti Ilija (nebo-li Hadí vrch či Zmijino brdo). Dodnes tu žijí jedovatí hadi, ale stáhli se do nepřístupných a zarostlých lokalit v horách. Pokud se vydáte na turistický výstup na horu Sveti Ilija, pamatujte na toto nebezpečí, proto si obujte dobré boty a dlouhé kalhoty. Ke zlikvidování hadů byli na Pelješac dovezeny na přelomu 19. a 20. století promyky mungo a počet hadů pak výrazně klesl. Na poloostrově žijí ve volné přírodě od 19. století šakali, je to taková jediné lokalita v Evropě. Sever Pelješacu je porostlý makchií a borovými lesy, které utrpěly obrovské škody při nedávných letních požárech, z nichž se dosud úplně nevzpamatovaly.

Hospodářství na Pelješacu

Z míst ve vnitrozemí Pelješackého poloostrova je významné krasové polje, Janjina, na němž se pěstuje vinná réva (vesnice Dingač, Potomje, Trstenik). Místní vinohrady šplhají vysoko do svahů a jsou pečlivě obdělávány. Nejoblíbenějšími chorvatskými značkami jsou červená vína dingač a postup, pocházející ze svahů kolem obce Potomje. Vyrábí se tu i oblíbené dezertní víno prošek. Na pobřeží Pelješacu se dále pěstuje jižní ovoce, mandloně a olivovníky. Důležitým hospodářským odvětvím je stále rybolov, včetně umělého chovu ústřic. U Stonu se nachází saliny, ale jejich výnos je malý. Pro poloostrov má největší význam cestovní ruch

Historie poloostrova Pelješac

Prvními obyvateli Pelješacu byli Ilyrové, po nich se zde dochovala jejich opevněná sídla. Nedávno se podařil archeologům nález evropské úrovně. Objevili významnou ilyrskou svatyni z prvního tisíciletí př. Kr. u osady Nakovana v kopcích nad letoviskem Viganj. Svatině zatím ale není přístupná veřejnosti. Památky z antické doby jsou skromné, ale z pozdějších období pochází několik cenných kostelíků, především kostelík svatého Michala s freskemi, které patří k nejstarším na pobřeží. Do pozdního středověku, do dubrovnické nadvlády, se datují gotické františkánské kláštery ve Stonu a v Orebići a stećci ve Stonu nebo v Potomji. Dubrovnická republika také vybudovala ve Stonu pozoruhodné světské i sakrální stavby a jednu z největších středověkých pevnostních soustav v jižním přímoří.

Poloostrov Pelješac - Orebić

Obyvatelé Pelješcu se již od 10. století věnovali mořeplavbě, ale k jejímu největšímu rozkvětu došlo v 17. století. Místní lodě brázdily v té době "světová" moře. Ekonomický vzestup poloostrova spojený s mořeplavbou se projevil především v Orebići, v Kučište a ve Viganji barokní výstavbou honosných paláců a kostelů. Od 19. století nastala stagnace, protože se přesunulo těžiště světového obchodu do Atlantiku.

Život na Pelješacu

Na poloostrově žije v současnosti 8 250 obyvatel. Hlavním střediskem cestovního ruchu je městečko Orebić ležící proti ostrovu Korčula. Je proslulý svými krásnými plážemi, ty nejpěknější se nacházejí na pobřeží Pelješacu mezi letovisky Orebić a Viganj. Dobré jméno mají i malá přímořská letoviska: Kučište, Viganj a Lovište, která vynikají pěknými plážemi a výbornými podmínkami po vodní sporty. Moře u Viganje se pokládají za nejlepší surfařský terén v Chorvatsku. Na jižním pobřeží jsou příjemnými letovisky Žuljana (potápěčská základna) a Trstenik a dále na východ Prapratno, známé svou nejkrásnější pláží v jižní Dalmácii a dobrým kempem. Ubytování v soukromí naleznete všude, hotelové nabízí jen Orebić a Kučište. Na severním pobřeží je jedno skromné letovisko, Trpanj, jenž omývá moře s brakickou vodou, a proto bývá cílem sportovních rybářů. Na šíji, spojující Pelješac s pevninou, leží cenné starobylé městečko Ston.

Poloostrov Pelješac - Orebić

Celým poloostrovem vede dobrá asfaltová silnice zvaná Pelješacká transverzála, a to od Stonu do osady Lovište, ze severu k ní vede spojka z letoviska Trpanj. Z výše položených úseků silnice jsou nádherné výhledy.

Pelješactrajektové spojení z Trpanje do Ploče na pevnině a z Orebić do Korčuly-Dominče na ostrově Korčula. Během letní sezóny funguje lodní spojení z osady Trstenik na ostrov Mljet. V roce 2006 byl v zátoce Prapratna (4 km od Stonu), otevřen nový trajektový přístav, odkud jezdí trajekty do Sobry na ostrově Mljetu. Trajekt Ploče - Trpanj (plavba tvá 80 minut) rádi používají automobilisté, jejichž cílem je západní pobřeží poloostrova a letoviska na Korčule, protože tímto spojem se poměrně rychle dostanou po silnici do Orebiće a při cestě dál na ostrov Korčulu absolvují už jen krátkou patnáctiminutovou plavbu trajektem z Orebiće do přístavu Korčula-Dominče. Ušetří si tak dlouhou cestu do Stonu a pak po Pelješacké transverzále do Orebiće.