Jak se slaví Vánoce v Chorvatsku

Také v Chorvatsku jsou Vánoce (tzv. Božić) jeden z nejdůležitějších církevních svátků. Chorvaté je chápou jako svátky víry, lásky a především oslavy narození Krista. Tyto svátky slaví podobně jako my v Čechách. Přestože je řada zvyků podobných, některé jsou jiné.

Vánoční období v Chorvatsku začíná adventem (Došašće) na přelomu listopadu a prosince, kdy začíná nový církevní rok. (Advent, tj. období očekávání příchodu Ježíše Krista na zem a přípravy na něj.) O první adventní neděli se také zapaluje první svíčka na adventním věnci. Ten se v Chorvatsku splétá z větviček stálezelených rostlin. Spletený věnec nemá začátek ani konec a symbolizuje tak Boha s jeho nekonečností. Každou další neděli se pak zapaluje další svíčka.

Nedílnou součástí předvánočního období je svátek sv. Mikuláše (6. prosince), který i v Chorvatsku obdarovává děti sladkostmi jako u nás. Chodí v předvečer svého svátku, tj. 5. prosince a je stejně oblečen jako u nás. Doprovází ho jen tzv. krampus, symbol ďábla - čerta, který vyplácí metlou zlobivé děti a dává jim pod polštář malou rákosku. To je připomenutí toho, aby se zlepšily.

V předvánočním čase vysévají Chorvaté do misek obilí. Zelenající se obilí symbolizuje život. Misky s obilím zdobí vánoční stůl a jsou pokládány také pod stromeček k jesličkám.

Na Štědrý den (tzv. Badnjak) se Chorvaté připravují na příchod Ježíše. Lidé se snaží držet půst, balí se dárky, zdobí se stromeček a připravuje se slavnostní večere. K obědu si Chorvatské pochutnávají na rybě. Na pobřeží jedí výhradně mořské ryby, ve vnitrozemí dávají přednost tresce nebo štice. Přílohou jsou pečené brambory a bramborový či francouzský salát. Ke Štědrému dni patří také koledy a slavnostní obřad rozsvěcování stromečku. Ke sváteční večeři se připravuje krůta, což je jeden z rozdílů oproti nám. Večeře je se podává až kolem desáté večer. Po ní si lidé povídají a později vyráží do kostela na půlnoční mši (polnoćki), čímž začínají Vánoce.

Dárky se v Chorvatsku dávají pod stromeček 24. prosince, ale rozbalují se až na Boží Hod (Božić), tedy ráno 25. prosince. Po rozbalení dárků následuje oběd a rodiny se navzájem navštěvují. Jídlo si každý volí podle svého, nejčasněji se připravuje drůbež, zpravidla kachna, husa či kuřecí maso. K Vánocům neodmyslitelně patří také vánoční cukroví a koláče.

Vánoce jsou rodinnými svátky, zato Nový rok se slaví v širokém okruhu přátel. Chorvaté přelom roku slaví bujaře, nedílnou součástí oslav je alkohol, zábava i velkolepé půlnoční ohňostroje. 

Celé vánoční svátky jsou zakončeny svátkem Tří králů (Tri kralja). Ti přišli z Východu do Betléma, aby se poklonili právě narozenému Ježíškovi a položili mu k nohám své dary - zlato, kadidlo a myrhu. Po vesnicích v ten den chodí tzv.zvjezdari, trojice chlapců oblečených jako tři králové, kteří nosí svítící hvězdu symbolizující betlémskou hvězdu. Trojice zpívá koledy a přeje lidem Boží požehnání.

Podobné články:

• Národní park Krka, chorvatský ráj vodopádů
• Zadar: město plné historie a moderních překvapení
• Chorvatsko je ráj pro milovníky zmrzliny
• Dovolená v Chorvatsku pro milovníky cykloturistiky
• Chorvatsko je ideální volba pro dovolenou i na jaře